Jak se naučit řídit auto v pěti bodech

Pokud si myslíte, že umíte řídit auto, pravděpodobně se pletete. Pokud vaše auto nemá přes 400hp, není červené, a nemá náhon na zadní kola, ani se tomu často nedá říkat auto (no dobře, čtyřkolky bych vzal na milost, ale "předohrab" ne, navíc často s traktorovým, pardon, dieselovým, motorem).

Jet po dálnici 300 km/h je opravdu bezpečné, absolutně kdokoliv, kdo vás uvidí ve zpětném zrcátku, ihned prudce uhne. Máte tak před sebou dokonale volnou cestu. Jediný problém bývá vybrat si dobře spolujezdce či spolujezdkyni, aby vám nepozvracela sedadlo (ano, i to se stává, někteří lidé na rychlost kolem 300 km/h a kličkování mezi patníky nejsou zvyklí).

Takže, základem dobrého řidiče je rychlé červené auto se zadním náhonem.

Druhým požadavkem je brutálně vysoká inteligence a schopnost se rychle rozhodovat. Jeden člověk, geniální matematik, jezdí pouze podle statistické pravděpodobnosti. To není špatná metoda, ale záleží, kolik měření jste už provedli a jak ta data zpracováváte. On jich moc neprovedl a je málo risk-averse, a proto se v jedné zatáčce srazil s Tatrovkou, která tam dle veškeré statistické pravděpodobnosti rozhodně neměla být.

Statistika je nicméně velice důležitá. Musíte sledovat chování ostatních řidičů na silnici. Osobně jsem s přesností na 100% schopen říci, že určitý kamión za 3-5 sekund změní směr jízdy a vyjede z pravého pruhu do levého. Stejně přesně jsem schopen říci to, kdy to neudělá a já mohu proletět kolem. Je nutné pořád sledovat ostatní, jejich chování analyzovat, veškeré drobnosti a nuance, a podle toho si dělat svoji soukromou "statistiku". Pokud to jen jednou nezvládnete, tak napálíte do někoho zezadu ve 300 km/h, a to opravdu není sranda.

Vyhodnocujte značku aut kolem sebe, barvu, zjevný technický stav, pohlaví a stáří řidiče, gesta prováděná rukou a hlavou, nervozitu na silnici, absolutní a relativní rychlost, vzdálenost k vám a k vozidlu před ním, počasí, oblečení řidiče, tmavost skel, značku (SPZ), nepatrné změny směru jízdy (před odbočením doleva většina řidičů na dálnici nejdříve mírně "nakoukne" doleva, byť jen o pár centimetrů; při větší zatáčce naopak nejprve uhne pár cm na opačnou stranu), a další prvky.

Pokud toto všechno zvládnete sledovat, a během setin sekundy vyhodnotit a dobře zpracovat, můžete si dovolit jezdit rychle.

Třetím bodem je nebrzdit. Není to o tom, že brzdí jen slaboši, ale spousta lidí brzdí zcela zbytečně. Mají ten pedál asi rádi. Brzdí například v zatáčce, a pak se diví, že dostanou smyk. Někteří brzdí i na rovině, jen tak. V zatáčce se přitom nebrzdí, pokud je to nezbytné, brzdí se před ní, včetně podřazení, a v zatáčce se naopak přidává plyn. Je to jediná metoda jak nedostat neřízený smyk, a přitom zatáčku projet maximální rychlostí.

Čtvrtým bodem je hudba. Nepouštějte si rádio ani jiné ukolébavky, pusťte si něco, co vám rozproudí krev. Může to být klidně hip-hop či Michael Jackson (All About Us, hodně nahlas), ale pomáhá vám to se soustředit. Pár lidí bude tvrdit opak, ale to jsou jen ti, co mají předohrab a v autě šumítko s 10W výkonem. Nechte si do auta namontovat lepší reproduktory a aktivní basák, natřásání a basování celého auta vám zajisté nedovolí usnout. A kdo nespí, ten nehavaruje.

Pátým bodem jsou peníze na úplatky. V Česku máme bodový systém, a všichni profi řidiči budou za chvíli bez řidičáku, pokud tedy nemají dost peněz na úplatky a jsou ochotni tuto nelegální činnost provádět. Stačí v obci párkrát předjíždět děsivou rychlostí 51 km/h, a už jste pouze bývalý řidič.